|
|
Materiální dějiny planetární urbanizace
Šana, Václav ; Bartůšek, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá termínem konečné urbanizace planety materialistickým pohledem. Distribuce pitné vody, spotřeba energie a především zemědělská produkce jsou základní faktory, které spolu s logistikou a demografií tvoří zásadní hybatele materiálních dějin. ,,Malthusiánský” strach ze situace, kdy světové populaci dojdou zdroje, provází i současnou rétoriku. Cílem je se pokusit najít i prozkoumat řešení materiálních nezbytností lidstva a navrhnout organizační principy, systémy, urbanistická a architektonická řešení.
|
|
|
Svatojakubská pouť: Současní poutníci a jejich vztah k přírodě
Hroudová, Jolana ; Mašek, Tomáš (vedoucí práce) ; Skripnik, Ondřej (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá fenoménem poutnictví se zaměřením na svatojakubskou cestu do španělského Santiaga de Compostela. Práce se díky své kvalitativní povaze snaží o hlubší porozumění prožitků lidí, kteří se vydávají na dnes velmi populární poutní cestu. Za pomoci citlivého sběru dat s použitím metod zúčastněného pozorování, neformálních rozhovorů a dvou kol polostrukturovaných rozhovorů s poutnicemi a poutníky v průběhu a měsíc po dokončení svatojakubské cesty, je zkoumáno, jak moderní poutníci vnímají společnost a přírodu, k jakým změnám je tato pouť inspiruje, a jaký má dopad na jejich následné navrácení se do běžného života. Tato diplomová práce se nezabývá fenoménem poutě jakožto duchovní aktivity. Klade důraz především na vztah člověka a přírody, čímž se liší od ostatních závěrečných prací zabývajících se poutními cestami. Práce navíc nabízí multidisciplinární pohled a propojuje přístupy sociologie, antropologie a environmentální estetiky. Porozumění způsobu, jakým poutníci během poutě přemýšlí o krajině, kterou procházejí, jak vnímají čas, prostor, sama sebe, a jak cestu následně s odstupem času reflektují, může přispět k prohloubení našeho chápání fenoménu pouti a putování v současném světě.
|
|
|
Rozvoj poutnických tras Via Francigena na Sicílii
Neradová, Michaela
Diplomová práce je zaměřena na rozvoj poutnické stezky Magna Via Francigena na Sicílii. Tato práce vznikla na základě půlročního pobytu na Sicílii v rámci studijní praxe v období od února do října 2018, a především díky samotnému projití poutnické trasy z Palerma do Agrigenta v květnu 2018 a září 2019. Hlavním cílem této práce je popsat aktuální fungování tras, navrhnout zlepšení infrastruktury pomocí vhodných nástrojů, zjistit profil poutníka a jeho motivaci k cestě. Sekundárním cílem je pomocí navržených řešení zvýšit zaměstnanost v regionu a dostat poutnické trasy do podvědomí nejen místních obyvatel, ale i cestovatelů z celého světa. Na základě dat od uživatelů tras a kvalitativních dat budou navrženy vhodné nástroje je zlepšení kvality stezky. Teoretická část práce se zabývá fenoménem poutnictví v EU, evropskými kulturními stezkami a způsobu jejich vedení a udržitelnými formami cestovního ruchu. Dále zahrne základní fakta o evropské kulturní stezce Via Francigena. Praktická část této práce vyhodnocuje strukturované rozhovory, které jsou vyplněné poutníky, kteří trasu již absolvovali, nebo se na ní v nejbližší době chystají. Výsledkem práce je analýza poutníků dle věku, velikosti skupiny a jejich motivů pro lepší aplikaci doporučených návrhů na zlepšení. V závěru práce jsou nastíněny návrhy a doporučení na rozvoj trasa a místní infrastruktury, která by eventuelně povedla ke zvýšení atraktivnosti regionu.
|
|
|
Pouť, krajina a chodec
Černá, Marie ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Fremlová, Vendula (oponent)
Práce pojednává o vztahu umělce a krajiny, zaměřuje se především na tradici poutnictví a nastiňuje aspekty krajiny, které umělec jako poutník využívá při své tvorbě. Fenomén poutě je zde ukázán prostřednictvím děl českých, ale i zahraničních autorů od ilustrací z cest až po performance v krajině. V didaktické části jsou uskutečněny úkoly zaměřené na působení v krajině, které nastiňují vnímání krajiny žáků střední školy. V praktické části se nachází projekt zaměřený na reflexi mého putování po krajině Klíčová slova Krajina, poutník, performance, akční umění, romantismus
|
|
|
Poutníkem v době Přemyslovců
Pros, Matěj ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Diplomová práce Poutníkem v době Přemyslovců pojednává o fenoménu cestování ve středověku. Přesnější časové vymezení vyplývá z názvu - pozornost je věnována přemyslovskému období a narativním pramenům, které jej popisují. Výpověď kronik a legend je doplněna poznatky z odborné literatury. Cílem práce je sestavit komplexní obraz života na cestách a představit vše, s čím se poutník mohl setkat. Začít musíme u popisu krajiny, která v tomto období utváří základní podmínky pro pohyb v terénu. Práce se dále zabývá hlavními důvody k cestování, pojetím cestování ve středověké imaginaci, přípravami, které bylo nutné vykonat před začátkem každé pouti, překážkami, z nichž největší problém představovaly vodní toky, starými cestami a jejich právním statutem, orientací a ubytovacími možnostmi v případě několikadenních cest. Samostatná kapitola je věnována též náboženským poutím a nejdůležitějším poutním místům středověku - Jeruzalému, Římu a Santiagu de Compostela. Z obecných závěrů můžeme nastínit, že středověký svět nebyl zdaleka tak statický, jak se může na první pohled zdát. Na cesty se vydávalo relativně hodně lidí a často putovali na vzdálená místa. Na druhou stranu je třeba upozornit na to, že cestování bylo namáhavé, někdy nebezpečné a zabíralo mnoho času. To však středověké poutníky neodradilo, dokonce...
|
|
|
Materiální dějiny planetární urbanizace
Šana, Václav ; Bartůšek, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá termínem konečné urbanizace planety materialistickým pohledem. Distribuce pitné vody, spotřeba energie a především zemědělská produkce jsou základní faktory, které spolu s logistikou a demografií tvoří zásadní hybatele materiálních dějin. ,,Malthusiánský” strach ze situace, kdy světové populaci dojdou zdroje, provází i současnou rétoriku. Cílem je se pokusit najít i prozkoumat řešení materiálních nezbytností lidstva a navrhnout organizační principy, systémy, urbanistická a architektonická řešení.
|
|
| |
|
|
Jastrauova pouť městem, obraz člověka a města v románu Hærværk Toma Kristensena
Vašáková, Lenka ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Tématem práce jsou motivy města, poutníka a pouti v meziválečném románu Hærværk dánského spisovatele Toma Kristensena. Úvodní, teoretická část stručně charakterizuje změny v podobě města a jeho obrazů v literární teorii a dílech 19. a 20. století. Zároveň poukazuje na reciproční povahu vztahu člověka a města a na důležitou roli města při utváření identity jeho obyvatel. Následující analytická část práce obsahuje vlastní rozbor románu a zaměřuje se na způsob, jakým se pocit odcizení hlavní postavy projevuje na deskriptivním obrazu románového města. Práce zkoumá chybějící opory v životě hlavní postavy, a to prostřednictvím městských budov a staveb, které je zastupují, a které jsou v románu kritizovány či zcela vynechány. Dalším zkoumaným motivem je dobrovolná cesta hlavní postavy ke dnu, interpretovaná jako důsledek meziválečných pochyb o společnosti, jejích principech a obecně lidských hodnotách. Práce uvádí příklady různých typů odcizených městských chodců, s nimiž hlavní postavu porovnává. Rovněž analyzuje pohyb protagonisty městem, který na základě jeho nejvýraznějších směrů, vertikály a spirály, vykládá jako introspektivní cestu za hlubším poznáním vlastní podstaty. Poslední část práce se zabývá formálními aspekty románu a románového obrazu města, které rozebírá s ohledem na vybrané literární...
|
|
|
The Motives of Separation and Solitude in Old English Lyrical Poetry
Klasnová, Lenka ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá čtyřmi staroanglickými lyrickými básněmi z takzvané elegické skupiny, tj. Ženin nářek, Wulf a Eadwacer, Poutník a Námořník, a motivy odloučení a samoty, které sdílejí. Po stručném výčtu několika málo faktů známých o těchto básních v úvodu následuje diskuze o vhodnosti elegického žánru, který jim byl přisouzen odbornou tradicí. První kapitola podává stručný přehled historie kritických názorů na každou z uvedených básní. Vzhledem k tomu, že jednoznačný překlad je nemožný, což je dáno nejasnou povahou vyprávěných příběhů a mnohými gramaticky, syntakticky, sémanticky či jinak problematickými místy, tato kapitola se pokouší o interpretaci jednotlivých básní, jakkoli je to složitý úkol. Zatímco některým řešením sporných míst může být dána v průběhu této interpretace přednost, ve většině případů je prodiskutována řada potencionálních možností. Výsledné interpretace usilují o vylíčení jednotného a logického příběhu v každé básni. Druhá kapitola se zaměřuje na motivy osamělosti, odcizení, izolace a odloučení v každé ze čtyř jmenovaných básní a jejich důvody, projevy, vývojem a obrazy použitými k jejich vyjádření. Propojení mezi použitými rétorickými postupy, popř. významy slov a náladou, kterou vyvolávají, je taktéž věnována pozornost, stejně jako psychickým stavům mluvčího. Závěrečná...
|
|
|
Možnosti a meze rozvoje náboženského cestovního ruchu ve Zlínském kraji
Plšková, Michaela ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Koňařík, Marek (oponent)
Diplomová práce pojednává o náboženském cestovním ruchu ve Zlínském kraji, včetně úvodu do problematiky náboženského cestovního ruchu v rámci celé České republiky. Představuje potenciál, který Zlínský kraj nabízí pro náboženský cestovní ruchu. Zabývá se pozorností, která je náboženskému cestovnímu ruchu věnována, jak na úrovni kraje, tak i ze strany samotných církví. Diplomová práce se rovněž zabývá stanovením dalšího možného rozvoje, včetně vlastních návrhů na zaměření se náboženského cestovního ruchu ve Zlínském kraji, při respektování významu duchovního dědictví jak pro věřící, tak i nevěřící, poutníky či turisty.
|
host ::
RSS.